Pamatuji si, jak to bylo jiskřivé a vzrušující do doby, dokud nedošlo na sex. Ten byl divný, nepříjemný, naštěstí poměrně krátký. Dnes vím, že to bylo brzy a ze špatných důvodů. Svolila jsem k tomu proto, aby mě daný kluk neopustil. Byl něžný, snažil se, ale ani jeden z nás nevěděl, co dělá. A tak to pokračovalo dál. Jiskra a vzrušení se vytratili, spala jsem s ním, jen proto, že to chtěl. Nelíbilo se mi to, ale kdybych přestala, mohl by mě opustit. Uzavřela jsem se, odmítla tu divnou část těla a nechala se „používat“. Nikdy jsem neřekla, co bych chtěla, nechtěla jsem nic. Nemasturbovala jsem, moje pohlaví mi nepřinášelo žádné příjemné pocity, naopak dostavily se potíže. Začala jsem trpět urputnými mykotickými a jinými vaginálními infekcemi (vida, v negativním kontextu mi to jde, zajímavé…). Dnes také už vím proč… Moje těžkosti to jen prohloubilo, partner se sexu nechtěl vzdát, takže jsem pokračovala přes bolest někdy dost značnou a zdravotní problémy se jen prohlubovaly. Ted už jsme v období dospělosti. Nevěděla jsem, co znamená být žena, svoje tělo jsem necítila, pohlaví bylo jen na obtíž a ostatní ženy mi připadaly jako slepice. Pevně jsem se usadila v mužském pojetí světa, absolutně se kontrolovala, milovala strukturu, řád a dokonalost. V partnerství to skřípalo nejen v posteli, ale také proto, že jsem tam „nosila kalhoty“ já. Šťastná a radostná sexualita byl podle mě mýtus. Komu by se něco takového mohlo líbit, jsem nechápala. Zvratem nastal návštěvou tantrického kurzu, kam jsem děsně nechtěla. Jeden víkend však stačil, aby trošku poodhalil tu pevnou krustu a zatřásl mi hodnotami. Další podobné akce na sebe nenechaly dlouho čekat. Začala jsem objevovat svoje tělo, svoji ženskost, svoji vnitřní sílu a intuici. Nebylo to ze začátku příjemné, vyplavovalo se mnoho starého a bolavého. Pokaždé, ale přišla velká úleva, lehkost, přijetí sebe sama, své zranitelnosti, nedokonalosti a posléze i divokosti. Začala jsem své tělo objevovat a přijímat jako celek a časem zcitlivěla i moje yoni a já objevila radost a potěšení skrze ní. To se promítlo do všech oblastí mého života. Významně se změnila kvalita mého partnerského vztahu. Další rozměr vše dostalo s objevením vlastní cykličnosti a pochopení a přijetí dalšího tabu, jako je menstruace. Další fází bylo mateřství. Jsem vděčná, že jsem své dvě těhotenství prožívala laskavě, s vděčností ke svému tělu a vírou v moudrost, které v sobě nosí. Porody byly přirozené, laskavé a respektující. Naučila jsem se větší laskavosti k sobě samé. Měla jsem trochu obavy, zda se něco nezmění v prožívání radosti z milování, ale zbytečně. Změnila jsem se já i moje yoni, ale přijímám a miluji ji takovou, jaká je. Je to můj střed a zdroj. Je ohromný dar být ženou a ráda bych tento postoj předala i svým dvěma dcerám. A věřím, že projekty, jako je tento tomu pomohou.